Smart technologie, někdy označované také jako chytré nebo inteligentní technologie, představují jeden z nejdynamičtějších trendů 21. století. Jejich cílem je propojit digitální nástroje, automatizovat procesy a analyzovat data s cílem zvýšit efektivitu, udržitelnost a kvalitu života lidí i fungování firem a veřejné správy.

Historie a vývoj smart technologií

Počátky smart technologií sahají do 50. let 20. století, kdy se začaly rozvíjet základy umělé inteligence (AI) a strojového učení (ML). Skutečný rozmach však nastal až v 90. letech, s nástupem osobních počítačů a masovým rozšířením internetu. V této době se také začal běžně používat pojem "inteligentní technologie".

Zásadním milníkem se stalo uvedení chytrých telefonů a dalších mobilních zařízení, která umožnila sběr, sdílení a zpracování dat v reálném čase. Obrovský význam měl také vznik internetu věcí (IoT) – sítě zařízení propojených internetem, která dokážou samostatně komunikovat a rozhodovat na základě dat (Katuk, 2023).

Kde všude se smart technologie uplatňují?

Smart technologie dnes zásadně proměňují způsob, jak žijeme, pracujeme a komunikujeme. Jsou součástí každodenního života v domácnostech, firmách i městském prostředí. Klíčové oblasti jejich aplikace zahrnují:

1. Domácí automatizace (Smart Home)

Zařízení propojená přes IoT umožňují ovládání osvětlení, topení, zabezpečení a dalších prvků na dálku – a často i automaticky.

2. Chytrá města (Smart City)

Smart technologie přispívají k efektivnímu řízení dopravy, spotřeby energií, odpadového hospodářství, nebo bezpečnosti obyvatel. Umožňují lepší plánování a udržitelnost městských služeb (ENRD, 2018).

3. Zdravotnictví

Telemedicína, chytré náramky a monitoring pacientů na dálku zlepšují přístup ke zdravotní péči a podporují prevenci (Murthy, 2022).

4. Doprava

Optimalizace dopravy, navigace v reálném čase, predikce dopravních zácp nebo autonomní vozidla jsou příkladem smart řešení v pohybu.

5. Energetika

Inteligentní sítě (smart grids) pomáhají snižovat emise, optimalizovat spotřebu a zvyšovat stabilitu dodávek.

6. Další oblasti

Smart technologie nacházejí uplatnění i ve vzdělávání, zemědělství, finančních službách, ale také ve vládních a environmentálních iniciativách.

Technologie v pozadí: Co dělá technologie "chytrou"?

Za smart technologiemi stojí celá řada pokročilých nástrojů:

• Umělá inteligence (AI)

• Strojové učení (ML)

• Zpracování přirozeného jazyka (NLP)

• Internet věcí (IoT)

• Robotika

Tyto technologie umožňují samoučení, adaptaci na podmínky a prediktivní analýzy, díky čemuž se z obyčejných zařízení stávají inteligentní systémy (Glukhova, 2022).

Výzvy a budoucnost

Ačkoliv smart technologie přinášejí mnoho benefitů, jejich zavádění není bez problémů. Mezi hlavní výzvy patří:

• Ochrana soukromí a dat

• Kyberbezpečnost

• Digitální nerovnost

• Etické otázky automatizace

Přesto však mají chytré technologie potenciál transformovat celá odvětví – od zdravotnictví a dopravy až po výrobu a veřejnou správu (Katuk, 2023; Tripathi, 2022).

Závěrem: Smart technologie nejsou pouze technologickým trendem – jsou nástrojem pro modernizaci společnosti a zefektivnění procesů ve všech oblastech našeho života. Jejich další vývoj a správná implementace budou klíčové pro udržitelnou a inteligentní budoucnost.
 

Autor: Denisa Musilová

Města se stále častěji potýkají s tlakem na efektivnější, ekologičtější a udržitelnější provoz městských služeb. Právě proto jsme spustili první pilotní test algoritmického řešení, které využívá matematické modely CPP a VRP – doplněné o genetické algoritmy, tedy prvky umělé inteligence.

Společně s kolegou Ing. Václavem Janouškem, MBA, DBA, jsme vytvořili software, který dokáže optimalizovat trasy pro:

• zimní údržbu nebo technické kontroly (CPP),
• svoz odpadu a kontejnerů (VRP).

Tyto algoritmy jsou využitelné pro jakékoliv firmy, které se zabývají dopravou (nemocnice, pivovary, pekárny, cukrovarny, mrazírny, masny a jiné).

A testovali jsme ho na reálných datech městské části Brno-sever.

Výsledky mluví jasně:

• CPP trasa (např. zimní údržba): 4 063 metrů
• VRP trasa (např. svoz 12 kontejnerových stanovišť): 4 564 metrů

Díky tomu lze:

• snížit počet ujetých kilometrů,
• omezit spotřebu pohonných hmot a emise,
• zefektivnit plánování provozu.

Celé řešení je navrženo tak, aby bylo snadno použitelné městy a jejich partnery – s možností propojení na GIS a senzory IoT.

Výstupy jsou také součástí diplomové práce, kterou si můžete prohlédnout zde:

📎https://is.muni.cz/th/pbtbs/ 

Chcete spolupracovat, otestovat algoritmus nebo zjistit víc?

Kontaktujte nás, rádi vše představíme detailněji.

Autor: Ing. Denisa Musilová